Archive for Září, 2010

Předstírej že to tak je a ono to tak bude

23.9.2010

Blázni vidí věci, které my nevidíme. Chceme-li vidět věci, které druzí nevidí, musíme se taky zbláznit a to podle toho jaké věci chceme vidět. Totéž platí pro případ kdy chceme začít vidět věci, které vidí druzí, ale my ne.

Svět kolem nás vnímáme svými smysly a z těchto vjemů pak naše mysl skládá obraz okolního světa. Změnou své mysli můžeme ze stejných vjemů skládat různé obrazy. Klasický je příklad s poloprázdnou a poloplnou sklenicí. Vjem je v obou případech stejný, ale naše interpretace se liší.

Intepretaci skutečnosti pro nás provádějí procesy, které jsou skryty hluboko v naší mysli. Dělají to automaticky, aniž bychom tuto práci vnímali. Chceme-li změnit to, jak vnímáme realitu, musíme změnit tyhle „filtry“. Jednou z cest jak to udělat je na nějakou dobu to zkusit. Začít se chovat jako bychom tyhle nové filtry už měli a vydržet to tak dlouho, až si na to naše „podvědomí“ zvykne.

Nejprve to musíte dělat vědomě, rozumově, „na silu“. Američané mají přísloví „Fake it, until you make it“. Volně přeloženo, předstírej to tak dlouho, až se to stane skutečností. Znamená to ale vystoupit ze své komfortní zóny.

Tam kde jste, jste proto, že být tam nevyžaduje úsilí. Je to vaše základna. Chcete-li být jinde, musíte vyvinout usilí a základnu přemístit. Jakmile už je přemístěna, budete se do ní automaticky vracet, vždy když polevíte v úsilí. Život bez usilování probíhá vždy na základně. To neovlivníte, ale ovlivníte kde ta základna bude. Vaše mysl se vrací tam, kde je zvyklá. Zvykněte ji jinam a ona se bude vracet tam.

Například váš základnový život probíhá tak, že svět kolem vás na váš kašle. Válcuje vás, ignoruje, občas je i škodolibý. OK. Zblázněte se. Zblázněte se přesným, konkrétním, řízeným způsobem tak, abyste kolem sebe začali vidět svět, který pracuje pro vás. Svět, který na vás reaguje a nabízí vám příležitosti. Svět, který se dokonce snaží plnit vaše přání. Váš svět.

Nejprve musíte své šílenství předstírat. Začněte se tvářit, že svět je ve skutečnosti sen, který si sami vytváříte. Svět je zrcadlem, ve kterém se odrážíte vy. Změňte sebe a změní se i odraz.

Nestačí jen pořád v duchu omílat „tohle je můj svět, tohle je můj svět“ i když i to může trochu pomoci. Hlavně se musíte chovat jako by to byl váš svět. Nemyslím tím povýšeně, majetnicky, ale například když vás osloví nějaký člověk, zamyslete se „proč jsem si ho ve svém světe vytvořil? Manifestací čeho mého je? Co mi o mě ukazuje?“ Ve světě, který je váš jste totiž všechno vy. Tohle je ale jen první fáze. Naučíte se zpětně rozpoznávat čím události působíte. To, co dosud vypadalo jako náhoda, najednou souvisí s vámi. Vy jste si to objednali. Jakmile tohle uvidíte začnete chápat, že můžete objednávky dělat vědomě. Nemusíte v sobě jen hledat k událostem příčiny. Můžete také aktivně vytvářet příčiny pro události, které chcete zažít. Má to ale háček. Je jím přísloví: „Dej pozor na to co si přeješ, může se stát, že se ti to splní“. Někdy se totiž vaše přání splní škodolibým způsobem, který sice vyhoví vašemu zadání, ale zároveň díky nepřesnosti vašeho zadání trochu jinak, než jste si mysleli. Jak se vám začnou sem-tam vaše přání plnit, získáte jistotu a vaše očekávání bude pozitivnejší. To způsobí, že se „přání“ budou plnit o to více. Je to samoposilující cyklus. Kladná zpětná vazba. Čím víc, tím víc. Zažijete uvolnění parkovacího místa před nosem. Zažijete nakupování posledního kusu pizzy, který tam zůstal pro vás. Jako že například máte rádi sýrovou. Je noc, stánek s pizzou v supermarketu právě zavírá. Doběhnete v poslední vteřině před zavřením dveří. Nezbyla vám ještě nějaká pizza? Jo, je tu poslední, sýrová. Jasněééé. :-)

Proč to funguje není až tak podstatné. Je jedno zda věříte, že to dělá nějký chlápek na obláčku co stvořil vesmír, nebo to dělá změna vaší řeči těla, která podvědomě ovlivňuje lidi kolem vás. Funguje to. Když to vydržíte předstírat dostatečně dlouho, stane se to skutečností a vaše základna se přesune.

(Den č. 035. Příspěvek č. 010.)

Zatím spolu, zatím živi

22.9.2010

V originále Knight and Day.

Tom Cruise a Cameron Diaz. Celé to stojí na těch dvou hvězdách. Pokud máte rádi některou z těchto celebrit, mohlo by se vám to líbit.

Akční komedie, která není ani moc akční a ani moc komedie. Film je takový nevýrazný nijaký. Přesto, že byl pravděpodobně docela drahý, ničím zvláštním se vám do paměti nezapíše. Hladce sklouzne a je bez problémů stráven.

Obsahuje vše co by obsahovat měl, ale tak nějak bezzubě, opatrně.

Tajný agent s černými brýlemiTajné agenty v černých brýlích

Sličné hrdinky v plavkách

Útočící letadla

Výbuchy

Bojová umění

Vřískající, nechopnou, hysterickou hrdinku v nesnázích
(Jak já tenhle typ role nesnáším)

Padoucha šplhajícího pa párcích

Romantíku

Honičky v úzkých uličkách

Chytré elektronické pípající věcičky.

Zkuste pokud jste fanoušci Toma, nebo Cameron. Nebo pokud chcete vypnout mozek u nedepresívního filmu ve stylu 80-90. let.

(Den č. 034. Příspěvek č. 009.) – Ruším podmínku alespoň 100 slov.

Dokonalý den

2.9.2010

Znáte film Na hromnice o den více? Co takhle zkusit si zorganizovat dokonalý den?

Vyberte si jeden den, všední či sváteční a pokuste se ho prožít dokonale. Tak jako jsou vzorové domy, které stavební firmy ukazují zájemcům o stavbu, vytvořte si vzorový den, který budete ukazovat sami sobě jako koncept, prototyp toho jak by měly vypadat všechny vaše dny.

Ráno se probudím skvěle odpočatý. Ano dokonalý den začíná už předchozí večer, kdy je třeba jít včas spát do nově povlečené voňavé postele, hezky vykoupaný, unavený, možná trochu meduňkového čaje na podporu usínání. Probudím se dostatečně brzo abych byl hned ráno pánem svého času. Žádné stíhání autobusu. Mám hodinu a půl na odchod do práce. Rozcvička, pozdrav slunci? Sprcha. Udělám si pořádnou snídani. Vaječná omeleta se zeleninovou oblohou. Pěkně prostřený stůl, uklizená kuchyně (další úkol na předchozí den), pohoda. Zuby, oholit. Dokonalé oblečení do práce. Vyžehlená bílá košile, navonět… Cesta do práce plná radosti ze slunce a zpěvu ptáků. Úsměvy na kolemjdoucí. V práci uvařit čaj v pěkné konvičce, zkontrolovat logy, výsledky zapsat do sněhobílých stránek sešitu barevně sladěného s vašim pracovním stolem a sešit odložit na přesné místo, kde vytváří ten správný výtvarný dojem v kombinaci s tvarem a barvou opodál ležící tužky…

Cílem by měl být den obsahující maximum těch věcí, které dělat chcete, ale nedaří se vám. Měl bych cvičit s činkami, měl bych jíst víc zeleniny, měl bych trénovat na klavír, to všechno jsou věci, které můžete nacpat do svého dokonalého dne. Nejde tu o den dokonale prolenošený plný sladkostí a hedonismu. Měl by to být den dokonale rozvíjející vaše fyzické a psychické kvality. Den, který je ukázkou, že nejste tak beznadějný případ jak to vypadá. Den demonstrující vaše kvality.  Máte čas si to vše naplánovat a připravit a víte, že je to jen na jeden den. Pro jednou to určitě zvládnete.

Finta je ale v tom, že to nebude pro jednou, ale že svůj dokonalý den budete opakovat a postupně vylepšovat. Nemyslím hned další den, ale prostě zase jednou, někdy, až zpozorujete vhodné podmínky. Kombinací s ideou ze včerejška, můžete také zkoušet vařit žábu. Svůj dokonalý den vytvářet nenápadně a postupně. Například si pro začátek dáte za cíl jen dokonalé první tři hodiny dne. Dvě hodiny doma po probuzení a hodina v práci. Až nabydete dojmu, že tyhle tři hodiny už jsou vyhezkané dost, přidejte příště další dvě hodiny, třeba.

Dokonalý den je třeba připravit už den předem. Časem získáte odhad na dny, které jsou vhodnými adepty pro dokonalost. Když zjistíte že zítra má být krásně a že na zítra nemáte domluveno nic povinného, zabliká vám v hlavě žárovička „potenciální dokonalý den“.  Vzorně uklidit, umýt nadobí, přichystat si vyžehlené věci na zítra. Nachystat potraviny pro vaření, umýt auto a zítra, zítra…

(Den č. 014. Příspěvek č. 008.)

Jak uvařit žábu

1.9.2010

Přijde chvíle ve vašem životě, kdy si všimnete, že děláte něco špatně a rozhodnete se s tím přestat. Například kouříte a uznáte, že kouřit nechcete. V případě zavádění změn do života znám dva možné způsoby. Pomalu a rychle. Který si zvolíte záleží na vás. Každému vyhovuje něco jiného. Často ale lidé vnímají jako jediné možné řešení ten svůj způsob a přitom někdy pro ně k úspěchu vede právě ta druhá metoda.

Pomalá metoda je metoda „uvař žábu“. Traduje se, že když vaříte žábu v hrnci dostatečně pomalu, nevšimne si, že teplota stoupá a nevyskočí a uvaří se. My, co máme psychiku tohoto typu, nebo problém tohoto typu musíme změnu rozložit na delší dobu a svou mysl-žábu ošidit aby si nevšimla. V případě kouření to znamená, že zítra si dám o cigaretu méně, pozítří o dvě cigára, atd…

Rychlá metoda je metoda „odleť do vesmíru“. Abyste se ze Země dostali do vesmíru, musíte dosáhnout únikové rychlosti. Pokud poletíte pomaleji zvítězí gravitace a vy zase spadnete zpět. Máte-li raketovou mysl potřebujete radikální změnu. Od zítra žádnou cigaretu.

Nejde-li vám to jedním způsobem zkuste druhý.

(Den č. 013. Příspěvek č. 007.)